Jdi na obsah Jdi na menu
 


Představitelé rodu Vartenberků + soutěž

3. 4. 2020

!!!!Soutěžní otázku najdeš v příspěvku:  Dubnová soutěž na tomto webu.!!!

Jan z Vartenberka

 pecet-markvartici.jpg(též Jan ze Stráže) byl český šlechtic z rodu Vartenberků. V letech 1308–1310, za vlády českého krále Jindřicha Korutanského, snad zastával úřad nejvyššího číšníka Českého království. Rok před svou smrtí byl krátce také moravským zemským hejtmanem, které mu dal český král Jan Lucemburský.

 obr. pečeť Markvarticů

www.historickaslechta.cz

Pocházel z děčínské větve rodu Vartenberků. Po svém otci Benešovi I. 

z Vartenberka, zdědil panství Stráž (Vartenberk) a Ralsko.

 

Proslavil se spolu se svým přítelem Jindřichem z Lipé na podzim roku 1304 při  hájení chabě opevněné Hory Kutné proti císaři Albrechtovi.

Pomohl královně Elišce uniknout do Nymburka a následně roku 1310 odcestoval k římskoněmeckéhmu císaři Jindřichovi VII. Poté, co však král Jan Lucemburský   zajal Vartenberkova přítele Jindřicha z Lipé, postavil se proti králi.

Zemřel při svém posledním tažení 5. ledna 1316 v tzv. válce dvou královen.     zdroj: www.cs.wikipedia.org

Beneš z Vartenberka

benes-z-vartenberka.jpg   Byl synem Jana z Vartenberka.  Beneš odstoupil od znaku Markvarticů, lva. Rodový znak se za jeho vlády rozdělil na dvě kolmé poloviny,  z nichž levá byla žlutá, pravá červená.

Beneš sloužil již králi Václavovi II.- byl nejvyšším purkrabím. Roku  1300 byl poslán se Sedleckým opatem Jindřichem pro jeho nevěstu královu Rejčku (Eliška/Alžběta Rejčka, též Alžběta Polská), dceru polského krále Přemyslava, do Braniborska.

Společně s řadou svých příbuzných vyjednával v letech 1281-1282 v Braniborsku o navrácení českého krále Václava II. do Čech.

Od krále Václava II. získal dědičné právo zastávat úřad číšníka království Českého. Ve své državě měl (Hrubý) Rohozec, Hrubou Skálu a Turnov - zde založil dominikánský klášter dominikánský, kde je pohřben.  z www.cs.wikisource.org

 

Ješek z Vartenberka

    Jan neboli Ješek z Vartenberka byl  vnukem statečného Jana z Vartenberka, proslulého a šlechetného vojáka (dle Kroniky Zbraslavské,) který zahynul zasažen šípem do tváře při dobývání hradu Orlice v r. 1316 a zároveň byl synem jeho nejstaršího syna Václava neboli Vaňka, taktéž znamenitého válečníka, který táhl s králem Janem na pohanské Prusy v roce 1337 :a téhož roku za to obdržel dědičně úřad nejvyššího čísníka pro svůj rod.

Obr. níže. Vyobrazení pečeti Ješka z Vartenberka

zdroj  www.omforum.czpecet-jesek.png

Císař Karel IV. potvrdil roku 1367 (a poté ještě roku 1370) úřad královského číšníka oběma Vaňkovým synům – Janovi a Vaňkovi. Byl to úřad nejen politicky významný, ale zároveň i dosti výnosný. Nejvyšším číšníkům českého království náležel totiž poplatek z každé krčmy a hospody a nadto clo v Mladé Boleslavi, Soběnicích, Kněžmostě a Čáslavi a dvě vesnice - Postřižín u Kralup nad Vltavou a Kozárovice u Mělníka.

Ješek převzal po strýci Benešovi v roce 1365 úřad nejvyššího pražského pukrabího pozn., který držel nejméně až do roku 1378. Ješek byl ve své době jedním z nejmocnějších mužů v celém království.
 

Pozn. Jako pražský purkrabí - spravoval celou řadu dosti rozlehlých lén (půdy,; pozemků) kolem Prahy a byl vlastně nadřízeným a velitelem všech královských leníků, manů a purkrabí.

-  v případě potřeby velel zemské hotovosti českého království

- v případě nepřítomnosti panovníka jej také zastupoval v předsednictví zemskému soudu

- předsedal zemskému soudu, staral se o obecnou ochranu  míru a trestání zemských škůdců a vůbec boj s různými podvratnými živly.
U císaře Karla IV. byl   dost oblíben a zůstal nejvyšším purkrabím až do smrti pana císaře.  

Nejvyšší purkrabí Ješek zemřel v roce 1383 a zanechal po sobě manželku Kunu (Kunhutu), šest nezletilých synů a neznámý počet dcer. 

zdroj: z www.dobakarlova.brodec.org

Ukázka z filmu Noc na Karlštejně. Starší herec (Jaroslav Marvan) je oním purkrabím Ješkem z Vartenberka.

Kateřina z Vartenberka

Kateřina byla druhou manželkou Petra I. z Rožmberka (ten byl velmi štědrý a podporoval např. klášter ve Vyšším Brodě.  Spolu měli celkem osm dětí - 5 synů a 3 dcery. zdroj: z https://zpravy.tiscali.cz/nedoceneny-slechtic-ktery-ovlivnil-osudy-ceskeho-kralovstvi-299307

    katerina-z-vartenberka.jpgJako vdova po zemřelém Petru I. z Rožmberka pokračovala i ona v donátorství a byla štědrou donátorkou (dárkyní). Například Klášteru ve Vyšším Brodě roku 1354 věnovala vlastnoručně zhotovená liturgická roucha a honosný relikviář s ostatky svatých, které Rožmberkové získali od Karla IV., Ludvíka Uherského, Arnošta z Pardubic a akvilejského patriarchy Mikuláše. 

      Zemřela roku 1355 a byla pohřbena v rožmberském pohřebišti ve Vyšším Brodě.

  zdroj: www.cs.wikipedia.org

 

Čeněk z   Vartenberka

(německy Vinzenz von Wartenberg)

byl český šlechtic a politik sympatizující s husitským reformním hnutím. Roku 1408 se stal nejvyšším číšníkem . V letech 1414 až 1420 jako nejvyšší purkrabí zásadním způsobem ovlivňoval vývoj v Čechách.  vartenberk_3b.jpg

Pravděpodobně už na jaře 1413 zprostředkoval Janu Husovi možnost pobývat na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí.

V roce 1415 se stal pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa. Tento list byl podepsán 452 českými a moravskými šlechtici, jeho pečeť byla na prvním místě.

Zemřel po nakažení morovou nákazu 17.září 1425 na hradě Veliš.

  zdroj: www.cs.wikipedia.org

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář