Zámek Vartenberk se nachází v severní část města Stráž po Ralskem. Pod hradem vzniklo podhradí, které si jeho jméno vzalo do svého názvu. V současné době je bohužel tato zajímavá stavba pro veřejnost nepřístupná. Dnes je pod ochranpi státu jako kulturní památka.

  Nahlédneme-li do dobových kronik, tak zjistíme, že byl postaven již ve 13. století slavným rodem Markvarticů, jehož pánové se psali s přídomkem "z Wartenberka". První zmínka o Stráži pod Ralskem  pochází z roku 1281.

   Hrad byl postupně přestavován a z původního hradu Vartenberků mnoho nezůstalo. Jako na všech hradech a zámcích se tu vystřídala spousta majitelů. V r. 1504 koupil majetek rod Hyršpergárů, který ho přestavěli na zámek. Po nich jej vlastnili Lichtenštejnové a krátce i Albrecht z Valdštejna. Během třicetileté války v r. 1639 byl zámek vypleněn a švédským vojskem poškozen. V r. 1645 byl vypálen.

         Když byl dostavěn zámek v Mimoni, majitelé Vartenberku se do něj přestěhovali a zámek působil dál jako velkostatek, který koupil František Melichar. Před znárodněním byl ale zastaven bance.   Během  2. světové války byla na Vartenberku věznice. Po obsazení sovětskými vojsky byl zámek zdevastován a r. 1987 vyhořel. Poté byl ponechán svému osudu.

Jak hrad původně vypadal

     Původní gotický hrad byl založen na severozápadní straně protáhlého návrší, kolem byl vybudován příkop a hradební zeď, přes příkop byl postaven padací most. Na čelní straně příkop doplňoval mohutný val. Obě dvě za sebou řazené části hradu obíhal parkán. V bráně byl zbudován padací most s dvojicí otvorů pro kladky zdvihacího mechanismu.   Na severní straně hradu  stála hranolová věž, která byla součástí předhradí.
      Z původní podoby hradu, později zámku, dnes stojí pouze jihozápadní renesanční křídlo. Hrad byl postupně přestavován, zvětšován, z původního sídla Vartenberků se příliš nezachovalo.  zdoj:  www.hrady.cz a  www.turistika.cz

Pověst :  Zánik rodu Vartenberků, aneb poslední rytíř von Rothenhofe

             V dolní polovině Markvartic, v zátoce potoku Bystrá, stála tvrz vybudovaná roku 1568, která se v průběhu doby změnila v nevelký zámeček nazývaný Červený dvůr. Tvrz je spojena s krvavou historkou o krutém majiteli tvrze a okolních obcí - Otovi z Vartenberka, posledním rytíři von Rothenhofe:

        Majitelem tvrze se po bitvě na Bílé hoře stal Ota Jindřich, poslední Vartenberk. Ten patřil mezi protestanty, v mládí sloužil ve vojsku, účastnil se loupení v klášteře, drancování a okrádání lidí. Výhodnými sňatky získával bohatství. Kvůli majetkovým záležitostem se nepohodl s s Fridrichem Falckým, kdy se domáhal dědictví po své manželce Smiřické. Poté přešel na stranu Ferdinanda II. Ota Vartenberk byl člověk velmi rozmařilý a lidi týral. Bral jim majetek, část úrody a jejich nejlepší koně, krávy a všechny kozy a ovce, protože byl velmi zadlužen a tak se proti němu v roce 1625 vzbouřili.

         Poddaní si to nenechali líbit a tak se tajně spojili na shromážení. Stalo se však co nemělo. Shromáždění bylo prozrazeno a šest lidí uvězněno. Vartenberk byl rozčílen, ba přímo zuřil. Všem poddaným pohrozil, že pokud bude svoláno další shromážění lidu, budou jeho strůjci mučeni na mučidlech. Poddaní se však nezalekli hrozeb a běsnění Oty Vartemberka a pod vedením huntířovického kramáře Kryštofa Tennera došlo k dalšímu shromáždění. Ten zastával názor, že nesmí dojít k násilí. Vartenberk pozatýkal spousty lidí a jal se je  poslat k soudu do České Lípy. A na své poddané povolal vojsko. Jakmile se to dozvěděli jeho poddaní, pobouřilo je to a dohodli se, že se vydají obléhat vartenberskéhé trvze se zbraněmi v ruce. Vzali co měli. Někteří byli vybaveni mušketami. Sedláci, rolníci si vzali na pomoc cepy a vidle. Obyčejní domkáři popdli sekery a kyje. Vaertenberk se před náporem rozbouřeného lidu nechal opevnit ve své tvrzi. Rozkázal uzavřít bránu a chtěl vědět od poddaných co požadují.

         "Chceme propustit ty, které jsi dal neprávem uvrhnout do žaláře", volali na něj. Vartenberk jim vyhověl. Aby vzbouřence uklidnil, sám jim uvězněným odepjal pouta.

            "Požadujeme, aby jsi navrátil náš majetek, naše krávy, ovce a kozy, který jsi nám ukradl a nepatří ti. Také  požadujeme navrácení našich peněz, které jsi na nás lstí vylákal a chtěl platit nesmyslných  pokut". Vartenberk byl však velmi proradný, zamyslel se a i tyto podmínky shromážděnému slíbil splnit. Lid mu však nevěřil.

           Už se smrákalo a padala černočerná tma. Tvrz se ponořovala do tmy. Její nedobytnost ozažovalo světlo z loučí v podhradí. Poddaní se však odmítali vzdát. Celou noc házeli na panství kameny, stříleli, bouchali na bránu. Křičeli, kleli a posilňovali se pálenkou. Vartenberk však také nezůstal po zadu. I on se připravoval k boji a obraně všecho, co si za ta léta nakradl. Vymýšlel různí strategie a připravoval se k obraně.

             Vzbouřenci se díky svým zvědům uvnitř tvrze dozvěděli, začali rokovat a dohodli se na vraždě Oty z Vartenberka. Ztečí dobyli zámek, zajali Vartenberka a jeho ženu a oba je zabili. Každý, kdo tam byl, si bodnul jednou vidlemi. Takovou nenávist Vartenberk u obyvatelstva vyvolával.

              K  panství však mířilo povolané početné vojsko. Proto se v dalších dnech scházeli poddaní a byli odhodláni se vypořádat i s ním. Ale odhodlání asi nebylo příliš velké, proto k žádnému boji nedošlo.

         Vojenská výprava proti sedlákům dorazila do Markvartic 20.-21.12.1625 a našla již zklidněné obyvatelstvo. Došlo k zatčení a popravě 4 účastníků. Devíti hlavním organizátorům se podařilo uprchnout.

           Jak kroniky praví, tak Ota Vartenberk hospodařil na Markvarticích od roku 1623 a za dva!!! roky dohnal poddané ke vzpouře. Krvavé události připomíná smírčí kříž v zahradě jednoho z markvartických domů. Podle pověsti je na tomto místě pohřben Ota z Vartenberka, poslední rytíř von Rothenhofe. Podle jiné pověsti byl na tomto místě v roce 1625 zabit.

upraveno. zdoj : http://markvartice-unas.cz/povest-vartenberk.php 

OTÁZKA NA KONEC : DNES HRAJEME O TENTO ZÁMEK

Je zámek v současné době přístupný návštěvníkům? 

Své odpovědi piště do komentáře pod příspěvkem. Zámek získá ten tým, který jako první správně zodpoví tuto otázku.